servisní prohlídky plynových kotlů

Servisní prohlídka se provádí  před nebo po topné sezoně. Servisní prohlídka je jako technická kontrola vašeho motorového vozidla.

Na konci každé topné sezóny bylo vaše topné zařízení v provozu minimálně po dobu 1400 hodin.
Při průměrné rychlosti 50 km/hod by ujel  váš automobil za tento čas 70 000 km. Určitě za tento počet ujetých kilometrů by jste svému autu poskytli 2 až 3 provozní prohlídky.

Takže na otázku za jak dlouho se má provádět servisní prohlídka je odpověď jasná 1x ročně, po topné sezoně. Nejčastěji v období od dubna do září.

Roční servisní prohlídku (RSP)

Uvedení do provozu (UDP)

Servis (oprava)

 můžete objednat zde:objednávka

Něco o servisních prohlídkách

článek je z TZB-info (www.tzb-info.cz)

Během topné sezony, kdy bylo topení několik měsíců v provozu, se může spalovací komora kotle zanést, což zhoršuje účinnost systému a má za následek vyšší spotřebu energie na přípravu teplé vody v létě a na vytápění v zimě, tedy vyšší náklady. Následkem dlouhodobého zanedbávání pravidelné údržby může docházet u kotlů s odvodem spalin do komína i k silnému znečištění výměníku a následnému úniku spalin do okolního prostředí.

Vyčištěný kotel pracuje úsporněji

Přes léto většina lidí na svůj topný systém zapomene. Právě letní měsíce jsou přitom ideálním obdobím pro jeho pravidelnou údržbu, kterou odborníci doporučují provádět jednou ročně. Proškolený servisní technik během pravidelné servisní prohlídky zkontroluje, zda všechny komponenty systému fungují správně - mj. kotel, zásobník, regulaci a expanzní nádoby. Je-li to nutné, vyčistí teplosměnné plochy od usazených nečistot a nastaví znovu kotel na dané parametry. Opotřebované díly vymění. Kromě toho změří hodnoty CO₂.

Po kontrole pracuje systém opět hospodárně a ekologicky. Je také výrazně méně náchylný k poruchám. Lze tak předejít výpadkům na podzim a v zimě, kdy bude kotel opět muset podávat plný výkon. Pravidelná kontrola a čištění navíc ušetří až deset procent paliva.

Na podzim bývají servisní střediska nejvíce vytížena a čekání na topenáře se může protáhnout. To potvrzuje Miroslav Bongar, servisní technik firmy Junkers, která dlouhodobě vévodí vývoji a produkci plynových kotlů: "Na začátku topné sezony bývají servisní střediska vytížena lidmi, kteří přes léto na kotel zapomínají a odkládají jeho pravidelnou prohlídku na poslední chvíli. Když někteří z nich chtějí začít na podzim topit, zjistí, že jim kotel vlivem zanedbané údržby nefunguje." V sychravém počasí je každý výpadek topného systému nepříjemně znát. Pravidelná servisní prohlídka přitom znamená podstatně kratší odstávku zařízení, než jakou způsobí většina poruch.

Čekat se servisem na poslední chvíli se tedy jednoznačně nevyplatí. "Několik stokorun a jedna až dvě hodiny času opravdu nejsou za rok klidu a pohodlí nijak přemrštěné investice. Lze tak předejít drobným i případně vážnějším poruchám i ušetřit až deset procent na protopeném plynu," dodává Bongar.

OBNOVA KOMÍNA je potřebná tehdy, když dochází k výměně starého spotřebiče za nový a stávající komín nesplňuje požadavky výrobce nového spotřebiče nebo zákonné požadavky, a také, když je starý komín ve špatném stavu. Spaliny nových moderních topných systémů mají výrazně nižší teplotu a v důsledku toho více kondenzují nejde jen o plynové kotle, dnes často kondenzují i spaliny spotřebičů na dřevo či jiná paliva. Vodní pára ze spalin kondenzuje a s ostatními složkami obsaženými ve spalinách vznikají agresivní kyseliny, které mohou způsobit vlhnutí a degradaci komínového zdiva i starých vložek. Staré komíny původně určené pro tuhá paliva nebývají tepelně izolované a mají zpravidla příliš velké průřezy pro spotřebiče na plyn. Obnova spočívá v návrhu a montáži vhodné komínové vložky a kouřovodů z vhodných materiálů, provedení kontrolních otvorů, vyřešení odvodu kondenzátu (nejlépe trvalého do kanalizace přes neutralizační box) a případně i provedení tepelných izolací. Současné komínové vložky pro sanaci se vyrábějí z nerezu, keramiky nebo speciálního plastu. Pokud komínový průduch není rovný, používají se flexibilní komínové vložky. Dříve používané flexibilní hliníkové vložky již nevyhovují moderním typům spotřebičů pracujících s nízkými teplotami spalin a tedy velkým množstvím kondenzátu.

Až vám odejde plynový kotel, koupíte si už jen kondenzační

Datum vydání: 16.06.2015 | autor: Petr Pojar

Co bruselská směrnice nařídí, to je v praxi vyžadováno. Už po 26. září letošního roku to pocítí na vlastní kůži výrobci plynových kotlů. Smí je vyrábět pro trhy členských zemí EU jen do 26. září. A pokud se vám starý atmosférický plynový kotel pokazí, dopadne nová směrnice i na vás. Budete si moci koupit už jen dražší kondenzační, ovšem to s sebou často ponese i nutnou změnu celého topného systému. Plynový kotel Plynový kotel Nová evropská směrnice o účinnosti kotlů zakazuje nekondenzační plynové kotle v celé EU, respektive v jednotlivých členských státech EU bez výjimek. Jde o nekondenzační plynové kotle napojené do komína (s výjimkou kotlů s výkonem do 10 kW určených pouze k vytápění a kotlů s výkonem do 30 kW s průtokovým ohřevem teplé užitkové vody) a nekondenzační plynové kotle v provedení turbo (spaliny jsou od těchto kotlů odváděné obvodovou stěnou a nebo střechou). Ovšem s výměnou staršího plynového atmosférického kotle za nový kondenzační jsou spojené i další náklady. Za prvé vyvložkování komína a to i v případě, že je již nevyhovující původní vyvložkování a za druhé – a to především – změna topné soustavy, což je též poměrně vysoká investice. Kondenzační kotel dosahuje vysoké účinnosti, pokud pracuje v nízkoteplotním režimu. A naprosto ideální je pro podlahové či stěnové vytápění. Ovšem při použití kondenzačního kotle pro dosažení vysokých teplot v topném systému se snižuje jeho účinnost a prakticky dosáhneme téměř úrovně kotle atmosférického. Pro běžný topný systém prostě nejsou tyto kotle stavěné a zdá se, že tento „holý a nepopiratelný fakt“ si pánové a dámy v Bruselu buďto neuvědomili, nebo byli přelobováni a nebo prostě prohrál zdravý rozum. Či ještě jinak? Ovládání plynového kotle Ovládání plynového kotle Vlastně se v tomto případě svým způsobem opakuje problematika obyčejných žárovek. Ty se však brzy začaly používat jako „topidla“ a bylo částečně po problému. Ovšem prodávat atmosférický kotel jako „svítidlo“ prostě nelze. Někdo sice namítá, že to není s vytápěním na vysoké teploty až tolik hrozné, jelikož vyloženě extrémně mrazivých dnů je u nás dnes minimum, ale poslední zimy lze těžko považovat za trend, navíc delší zima, byť mírnější, vyrovná ztráty. A v případě, že přijde vyloženě tuhá a krutá zima, bude zle. Na druhou stranu sice lze předpokládat, že se prodejc předzásobí, ale ani tento stav nebude věčný. Obyčejnými žárovkami (cca 15 korun za kus) se mohly rodiny předzásobit na dostatečně dlouhou dobu, ale předzásobit se radikálně kotli? Byť jde o prodejní firmy? To je spíše představa z krajiny snů a iluzí. O předzásobení lze hovořit nejvýše tak do konce roku 2015, možná o fous déle. Navíc byl rozdíl v cenách klasických žárovek a levnějších úsporek stále ještě přijatelný, zatímco v tomto případě půjde o mnohem vyšší sumy. Ovšem atmosférické kotle se budou nadále vyrábět a budou se vyvážet do zemí mimo EU, čili nějaká „klička“ se i v tomto případě určitě najde, byť nepohodlná pro konečného spotřebitele. ' Za novou evropskou směrnicí stojí myšlenka, že kondenzační kotle jsou účinnější a sníží se jimi emise. Pokud ale nejde v ideálním případě jen o výměnu za dražší kotel, ale i o rekonstrukci celé topné soustavy, už je to o ničem jiném a co se týká nižších emisí, ty vznikají i při výrobě nových prvků nové topné soustavy. Čili nula od nuly pojde a spotřebitel je více ždímán. Ovládání plynového kotle Ovládání plynového kotle Klíč celého problému tkví v tom, že po 26. září 2015 musí být nové plynové spotřebiče označené energetickým štítkem se zařazením do příslušné energetické třídy A++ až G. A bohužel energeticky úsporná a nízkoemisní kritéria potřebného označení atmosférické kotle nesplňují. Je ale také třeba poskytnout zásadní informace na obhajobu kondenzačních kotlů. Pokud jde o topné systémy v novostavbách či kompletně rekonstruovaných budovách, kde je navíc využíván i ohřev topné vody solárně termickými kolektory, jde o vynikající řešení, o tom žádná… Účinnost těchto kotlů je v průměru vyšší o 10 až 25%, spotřeba plynu je nižší, nižší jsou i emise spalin, natož těch vyloženě škodlivých a dalších úspor dosáhneme díky modulaci a regulaci kondenzačních kotlů. Výrobci se přitom chystají uvést na trh nové modely, které se budou svými cenami blížit novým kotlům atmosférickým. A sníží se i spotřeba elektřiny – díky elektronicky řízeným čerpadlům. O designu nemluvě - některé kondenzační plynové kotle působí pěkně i v interiéru. Pokud však zrovna v tuto chvíli pomalu končí životnost právě vašeho kotle atmosférického, je otázkou, jak se zachovat. Pořídit si nový „do zásoby,“ byť jej zapojíte třeba až za několik let, zapojit jej hned a životnost toho původního tak zkrátit a nebo vyměnit kotel za kondenzační, plácnout se přes kapsu a změnit i topný systém? Za A přijdete o záruční lhůtu, za A i B budete nadále vytápět draze a za C se zase musíte jednorázově finančně vydat.

Zdroj: www.idnes.cz, www.tzb-info.cz, www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com

  Vyčištění trysek

  Vyčištění hořáku

  Dohuštění tlaku ex. nádoby

  Kontrola tlaku ex. nádoby

  Nastavení výkonu přístroje

  Vyčistění spal.komory